Pohodář na pravém křídle boleslavského celku

(Mladá Boleslav 13. prosince 2013) - V předchozích rozhovorech jsme si z hráčů HC Auto Škody představili Adama Homolku a Daniela Vošvrdu. Dnes přišla řada na pravé křídlo družstva mužů a tím je čtyřiadvacetiletý Filip Janhuba.  Odchovanec boleslavské házené, který v současné době nastupuje jak za první celek mužů, tak i za jeho rezervu. Pokud s ním přijdete do styku, či s ním hovoříte, působí na vás jako tichý mladík s kamennou tváří, u něhož vyloudit úsměv na lících, není vůbec jednoduché.  Ani na hřišti se nedá na jeho tváři pozorovat žádná velká změna, či vidět náznak naštvání nebo radosti po vstřelené brance. Je to prostě těžký pohodář.

„Momentálně studuji na ČVUT v Praze, kde bych měl přibližně za rok absolvovat jako stavební inženýr. Pokud jsem v Praze, tak se lehce věnuji studiu i po škole, občas si zajdu do posilovny. Pátky a víkendy trávím v Mladé Boleslavi a věnuji se rodině, přátelům a chodím na tréninky.
Házenou jsem začal hrát v podstatě v tu dobu, kdy se znovuobnovil tento oddíl, což může být nějakých čtrnáct let, ale přesně si už nevzpomenu. Dřív jsem hrával fotbal za SKP Mladá Boleslav, ale to mě nenaplňovalo. O házené mi řekl brácha, tak jsem to zkusil a věnuji se jí dodnes,“ dodává k své osobě na začátku našeho rozhovoru sám Filip.
Kromě hostování v několika málo utkáních v Mělníku, na které nevzpomíná zrovna v dobrém, hrál jen a jen v dresu HC Auto Škody.  Na tréninky se snaží docházet alespoň dvakrát týdně. Letos si pochvaluje, že začal nastupovat i za rezervní tým, takže o víkendu v utkáních stráví na palubovce více času, než tomu bývalo doposud. Pokud se ho zeptáte na sportovní vzor, tak vám odpoví, že obdivuje Filipa Jíchu, Luca Abala a v nedávné době s reprezentací rozloučivší se ho Jana Filipa.
„V mých začátcích mě provázel trenér Petr Kuchta, který nás naučil základní házenkářské dovednosti a techniky, které postupem času další trenéři stále dále rozvíjeli a zdokonalovali. První mistrovské zápasy pro nás většinou končily debaklem, jelikož jsme nastupovali proti zkušenějším celkům. Rozdíly se ovšem začaly po nějaké době vytrácet a my jsme těmto mužstvům úspěšně vzdorovali a občas jsme soupeře i přehráli a porazili.
Každý trenér mě naučil něco, ale nejlépe se mi spolupracovalo s Liborem Benešem a nyní se současným trenérem Petrem Kulasem,“ popisuje své první házenkářské krůčky a vztah k trenérům tento sympatický mladík.
Pokud byste Filipa chtěli pozvat na dovolenou, tak to musí být za sluníčkem k moři nebo naopak v zimě na sjezdovku někam do Alp. Ve volném čase se kromě házené ještě rád podívá na pěkný film, či si přečte zajímavou knihu. Nejlépe se cítí v kruhu přátel při vzájemných posezeních. Při těchto akcích nepohrdne žádným druhem masa a samozřejmostí je i pivo.
Za největší úspěch dosavadní sportovní kariéry považuje postup s dorostem do první ligy a postup s družstvem mužů z regionální soutěže do druhé ligy.
„Letošní sezona může být prozatím považována za vydařenou, ale na postup do vyšší soutěže dle mého názoru prozatím nemáme. Můj cíl je si zahrát férovou a kvalitní házenou, která bude diváky bavit a na kterou se budou chodit rádi dívat,“ dodalo na závěr našeho povídání pravé křídlo boleslavského házenkářského celku.

Dostupná individuální statistika hráče: